Náš organismus má pevný podpůrný systém - kostru. Na ni se upínají svaly a šlachy, předurčuje tvar naší hlavy a obličeje, chrání zranitelné vnitřní orgány. Kost se vyvíjí po celý život. Zpočátku zvětšuje svůj objem a délku, po dokončení růstu probíhá neustálá přestavba mikrostruktury kosti tak, aby co nejlépe vyhovovala potřebnému zatížení.

Kost dítěte je z převážné části tvořena chrupavkou, je měkká, ohebná. Během dalšího vývoje se do chrupavky ukládají minerály, a tak vzniká pevná hmota. Chrupavka přetrvává po dobu růstu v některých částech kosti, čímž je umožněn růst do délky. Tato chrupavka se proto nazývá růstová. Nová kostní hmota vzniká na jejích okrajích. Růst kosti se zastavuje v okamžiku zániku růstové chrupavky. Ten nastane buď vlivem řídících hormonů na konci dospívání, nebo se tak může stát následkem úrazu, který chrupavku poškodí.

Hormony: mnoho tělesných pochodů včetně růstu je v těle řízeno hormony. Téměř každý hormon se přímo nebo nepřímo podílí na růstu. Největší vliv má růstový hormon, který je produkován v mozkovém podvěsku - hypofýze. Důležitou roli v růstu mají také hormony štítné žlázy, hormony nadledvin a pohlavní hormony.

Růst před narozením a novorozenec: novorozené donošené dítě měří v průměru 50 cm a váží okolo 3300 g, přičemž holčičky bývají o něco drobnější.

Těchto rozměrů dosáhne dítě za 9 měsíců nitroděložního vývoje. Již nikdy v dalším životě se neroste tak rychle. Novorozenec během prvních dnů ztratí něco ze své porodní hmotnosti, tento úbytek by ale neměl přesáhnout 10 %. Maximální hmotnostní úbytek nastává asi čtvrtý den, do 10-14 dnů po narození zdravé dítě svůj hmotnostní úbytek vyrovná. Za jeden až dva dny po porodu se matce spouští tvorba mléka. Plně kojený novorozenec pak přibývá o 100 až 250 g za týden. Novorozenecké období končí v jednom měsíci věku přechodem do kojeneckého období.

Růst kojenců: doba od dvou do 12 měsíců života se nazývá kojeneckým obdobím.

Samotné kojení je doporučováno do 4 až 6 měsíců, dále pak v kombinaci s nemléčnými příkrmy. První rok je též jedním z nejrychleji probíhajících vývojových období. Za 12 měsíců naroste dítě o 23-25 cm, tedy o polovinu své porodní délky, a téměř ztrojnásobí svou porodní hmotnost. V tomto věku se mohou projevovat některé vrozené vývojové vady a nemoci. Proto je do systému preventivních prohlídek zařazeno několik screeningových vyšetření. Z rozboru kapky krve lze zjistit již u novorozence poruchu štítné žlázy nebo vadu metabolismu aminokyselin. Sleduje se postavení kyčlí. 

Růst batolat: během druhého roku se růst zpomaluje a dítě přechází z rychlé infantilní fáze do pomalého dětského růstového období.

Za druhý rok vyroste asi o 12 cm, takže na jeho konci měří necelých 90 cm. Růst je již plně pod vlivem růstového hormonu, projeví se proto choroby spojené s jeho nedostatkem. Zdravé dítě dosáhne ve dvou letech přibližně poloviny své budoucí dospělé výšky.

Růst předškoláků: od dvou let věku se rychlost růstu nadále zpomaluje až do začátku puberty.

Růst je řízen růstovým hormonem ve spolupráci s IGF-I (růstový faktor podobný inzulinu I). Ročně dítě vyroste přibližně o 6-7 cm. Nedostatečná výživa se může projevit zpomalením růstu, avšak pouze při významně sníženém energetickém přísunu. 

Školní děti: nástup do školy je významnou změnou v životě dítěte. Růst je pod vlivem růstového hormonu a IGF-I, růstová rychlost se až do počátku puberty trvale pomalu snižuje až na 5 cm za rok.

Dospívání - puberta: dospívání je obdobím rychlého růstu a pohlavního zrání. Vedle růstového hormonu a IGF-I se na urychlení růstu podílí vliv pohlavních hormonů. Pohlavní hormony mají kromě tělesné výšky zásadní vliv na rozvoj typických pohlavních znaků.

Toto růstové období trvá 4 až 5 let a v jeho průběhu získá dospívající 20 % své celkové výšky. Z původních 5 cm za rok na konci dětského období se růstová rychlost zvyšuje až na 10 cm za rok, poté opět klesá až k dospělosti, kdy se růst zastavuje.

V současné době činí výška dospělých mladých českých mužů po skončení puberty v průměru 180 cm, mladých českých žen v průměru 167 cm. 

Z výšky rodičů lze vypočítat pravděpodobnou výšku jejich dítěte.

Jiný výpočet platí pro chlapce a jiný pro dívky. U chlapců si zapíšeme výšku otce a připočítáme výšku matky zvětšenou o 13 cm. Vypočítáme průměr těchto dvou hodnot (sečteme a vydělíme dvěma). Výška dítěte bude s 95% pravděpodobností v rozmezí +/- 8,5 cm kolem výsledného čísla. U dívek vycházíme z výšky matky a připočítáme výšku otce zmenšenou o 13 cm. Další výpočet je pak již stejný. To, jaké výšky dítě nakonec skutečně dosáhne, ale závisí i na dalších faktorech.

Zdroj: Forum zdraví, redakčně zkráceno

Designed by Freepik