Prospektivní mezinárodní studie poprvé ukázala, že bolest na hrudi, způsobená problémy s velmi malými cévami dodávajícími krev do srdce, je důležitým zdravotním problémem, který zvyšuje riziko srdečních infarktů, mrtvice a úmrtí z kardiovaskulárních důvodů. Observační studie byla zveřejněna na konci května v European Heart Journal. ¹

Na této studii se podílelo 14 lékařských center ze 7 zemí a celkem 686 pacientů. V období od července 2015 do prosince 2018 byli vyšetřeni pro mikrovaskulární anginu (MVA). Doposud byla MVA obecně považována za benigní onemocnění, které se vyskytuje hlavně u žen. Studie však ukázala, že během jednoho až dvou let sledování se každoročně u téměř 8 % pacientů vyskytly události, jako je cévní mozková příhoda, srdeční infarkt a hospitalizace pro bolest na hrudi (angina pectoris). Muži a ženy byli téměř stejně ovlivněni a prognóza se nelišila podle pohlaví nebo etnického původu.

Problémy s diagnostikou

Až do relativně nedávné doby byla MVA známa jen málo a je obtížné ji diagnostikovat. Částečně proto, že diagnostická kritéria byla navržena až v roce 2018 (COVADIS). Pacienti s MVA mohou pociťovat bolesti na hrudi podobné bolestem srdečního záchvatu a / nebo dušnosti, které mohou končit hospitalizací. Standardní testy, jako jsou EKG, angiogramy a echokardiografie však nezjistí významné problémy se srdečním rytmem nebo hlavními koronárními tepnami, což znamená, že MVA často není diagnostikována!

Hlavní autor studie a člen skupiny COVADIS, profesor Hiroaki Shimokawa, uvedl: „Mikrovaskulární angina pectoris je nedostatečně prozkoumaná oblast, částečně proto, že před definicí COVADIS nebyla k dispozici žádná definitivní univerzální definice a částečně proto, že kardiologové se zajímají hlavně o velké koronární tepny, ne menší cévy, které jsou také součástí koronárního oběhu. První jsou snadno viditelné koronární angiografií, zatímco druhé nejsou."

Výsledkem je, že mnoho pacientů s MVA má nesprávnou diagnózu například u postmenopauzálních poruch nebo nerovnováhy nervového systému při vědomí a v bezvědomí. Předchozí výzkum však naznačuje, že počet pacientů s MVA je v USA tři až čtyři miliony, což je stejný (nebo větší) počet než pacientů s rakovinou prsu. Takže jde o důležitý globální problém.²

Během období sledování bylo 78 případů úmrtí nebo hospitalizace v důsledku závažných kardiovaskulárních problémů, jako je srdeční infarkt a mrtvice, srdeční selhání nebo nestabilní angina pectoris (6,4 % u mužů a 8,6 % u žen). Hospitalizace pro nestabilní anginu pectoris byla nejčastější událostí.

Analýza ukázala, že vysoký krevní tlak, předchozí anamnéza ischemické choroby srdeční a stabilní angina pectoris byly všechny důležité a nezávislé prediktory těchto hlavních kardiovaskulárních příhod. Přestože běloši měli vyšší riziko než Asiaté (roční výskyt 9,3 % oproti 4,5 %), po provedení úprav faktorů, které by mohly ovlivnit výsledky, jako je věk, pohlaví či vysoký krevní tlak, nebyl mezi oběma etnickými skupinami významný rozdíl. Ženy měly výrazně horší kvalitu života než muži, ačkoli měli podobnou dlouhodobou prognózu. Na vině je pravděpodobně vliv ženských hormonů na vnímání bolesti.

Prof. Shimokawa řekl: „Angina je obvykle považována za způsobenou hlavně zúžením velkých koronárních tepen. I po léčbě těchto tepen stentem nebo bypassem však přibližně u 40 % pacientů stále dochází k bolestem na hrudi, což naznačuje, že problémy s mikrovaskulární dysfunkcí jsou velmi časté."

„Naše mezinárodní studie demonstruje význam koronární mikrovaskulární dysfunkce u pacientů s MVA. Vzhledem k tomu, že koronární mikrovaskulární dysfunkce se podílí nejen na MVA, ale také na jiných formách kardiovaskulárních onemocnění, včetně onemocnění velkých koronárních tepen a onemocnění myokardu, věříme, že by jim měli lékaři věnovat větší pozornost," dodal vědec. 

MVA si zaslouží větší pozornost a další výzkum. Pacienti jsou obvykle léčeni léky k prevenci srážení krve, jako jsou statiny, ACE nebo blokátory receptorů pro angiotenzin (ARB), nebo léky na dilataci krevních cév, jako jsou beta-blokátory, blokátory kalciových kanálů a dusičnany.

„Lze odhadnout, že ve většině evropských zemí trpí angínou 20 000-40 000 lidí na milion obyvatel. Celkový počet pacientů s angínou je tedy v Evropě asi 21 milionů. Protože několik studií ukázalo, že asi 50 % pacientů s anginou pectoris nemá koronární zúžení, znamená to, že asi deset milionů lidí v Evropě má anginu pectoris způsobenou funkčními změnami buď ve velkých nebo malých koronárních tepnách, nebo v obou. Podobná situace je v Asii a USA. Toto obrovské množství pacientů si zaslouží pečlivou identifikaci a léčbu. Navíc, tyto údaje by měly stimulovat vývoj léků, které se konkrétně zaměřují na koronární mikrocirkulaci. V neposlední řadě jsou tyto funkční změny časté nejen u pacientů s anginou pectoris, ale také u těch, kteří mají infarkt myokardu, " uvedl Filippo Crea, profesor kardiologie a ředitel katedry kardiovaskulárních a pneumologických věd na Katolické univerzitě Nejsvětějšího srdce v Římě a současně spoluautor studie.

Zdroj: escardio.org

Literatura:
1. Hiroaki Shimokawa, Akira Suda, Jun Takahashi et.al., Klinické charakteristiky a prognóza pacientů s mikrovaskulární angínou: mezinárodní a prospektivní kohortová studie mezinárodní studie ischemických vazomotorických poruch (COVADIS), European Heart Journal, 2021;, ehab282, https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehab282
2. Bairey Merz CN, Pepine CJ, Walsh MN, Fleg JL. Ischemia and No Obstructive Coronary Artery Disease (INOCA): Developing Evidence-Based Therapies and Research Agenda for the Next Decade. Circulation. 2017 Mar 14;135(11):1075-1092.