Pro organismus je nezbytný, ale jeho nadměrné množství způsobuje zdravotní komplikace - a tukové pláty v tepnách a cévách (aterosklerotický plát, plak, též aterom) opravdu nevypadají hezky. Cholesterol potřebujeme mimo jiné pro tvorbu buněčných membrán, některých hormonů i vitaminu D, ale nadměrné množství zejména LDL cholesterolu zužuje cévy a tepny, takže způsobuje riziko infarktů a cévních mozkových příhod.

V poslední době se sice objevila tendence k určité benevolentnosti k hodnotám této látky v krvi, ale odborníci s tím nesouhlasí:

Kolik je správně?

„Maximálně do 5 mmol/l celkového a do 3 mmol/l LDL cholesterolu je hranice, nad kterou bychom neměli jít," tvrdí prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z III. Interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, a dodává: „Rizikoví jedinci s vysokým krevním tlakem, diabetici, pacienti po infarktu a mrtvici by měli mít hladinu cholesterolu ještě o 1 mmol/l nižší."

Hlavní důvod našich potíží s cholesterolem? V posledních desítkách let si příliš užíváme blahobytu, konzumujeme velké množství stravy, a to nejen živočišné. 

Ročně u nás zemře v důsledku cévních onemocnění kolem 50 tisíc lidí. 

Někteří z nich měli genetické dispozice pro vyšší cholesterol, familiární hypercholesterolemii (FH), a těm nepomůže ani prevence, ani úprava životního stylu.

Většině ostatních ovšem obvykle stačí zvýšit pohybovou aktivitu a správně se stravovat.

Familiární hypercholesterolemie je dědičné metabolické onemocnění

Při této nemoci si tělo nedokáže v krvi zpracovat LDL cholesterol. Pokud se tento problém neobjeví včas, může postižený jedinec může skončit se srdečním infarktem nebo cévní mozkovou příhodou už ve velmi mladém věku, a to i kolem 20 let. FH se u nás týká každého dvoustého až 250. jedince, v rodině obvykle bývá postiženo víc jejích členů. Je tedy možné odhalit nemoc včas - na základě rodinné anamnézy nebo úmrtí některého příbuzného na kardiovaskulární onemocnění v nízkém věku. Při včasném zjištění a léčení choroby je možné riziko těchto nemocí snížit na úroveň ostatní populace.

Léčení familiární hypercholesterolemie

Kromě dodržování zdravé životosprávy se tito pacienti léčí statiny (atorvastatin, simvastatin, rosuvastatin) a ezetimibem.

„Novou možnost představují inhibitory PCSK9 ve formě podkožních injekcí, které se aplikují jednou za 14 dnů nebo jednou za měsíc. Tento typ léčby je nadějí i pro pacienty, u nichž nebylo snižování hladiny cholesterolu pomocí léků úspěšné, nebo u těch, kteří mají výrazně vysoké riziko onemocnění způsobených aterosklerózou. Skvělou zprávou pro všechny je skutečnost, že od 1. června tyto léky hradí zdravotní pojišťovny," říká prof. Vrablík.

Čeho víc, čeho minimum?

Nutriční terapeutka Věra Boháčová, DiS., doporučuje omezit tuky s obsahem nasycených mastných kyselin - sádlo a máslo, a také uzeniny, tučné maso a tučné mléčné výrobky, sušenky s náplněmi a polevami.

Takže: minimum chipsů, bonbonů, slazených nápojů, burgerů, smažených jídel, knedlíků a bílého pečiva, víc olivového a řepkového oleje, ryb, libového masa a luštěnin, brambor, celozrnného pečiva, ořechů a semínek, a samozřejmě zeleniny a ovoce. 

Pohyb je život

Denní pohybová aktivita nás ochrání nejen před zvýšenou hladinou cholesterolu, pomůže i páteři, kloubům a je prevencí před obezitou, a tím i před rizikem mnoha dalších onemocnění. Stačí alespoň půlhodina svižné chůze denně. A kdo rád tančí, může do svého denního programu zařadit i tanec. Když to nebude „ploužák", počítá se to!

Mgr. Jana Ulíková

Designed by topntp26 / Freepik