Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



DLOUHODOBÉ NÁSLEDKY PO COVIDU-19



15. prosince 2020 zahájila oficiálně činnost Iniciativa Sníh, apolitické sdružení odborníků, kteří působí doma i v zahraničí. Hlavním cílem je hledání cest k vyřešení koronavirové pandemie a nabídka objektivních odborných informací. Iniciativa pracuje jako „think-tank" (nevládní, nezávislé a nestranické instituce či organizované skupiny zaměřující se na mezioborový výzkum, s cílem poskytnutí odborného pohledu na danou problematiku co nejširší části společnosti) poskytující občanům, médiím i institucím srozumitelné a vědecky podložené informace. Velkým úkolem je také vyvracení dezinformací, které se od vzniku pandemie šíří - komunikuje expertní vyjádření svých členů s cílem přispět k orientaci v často protichůdných názorech. 

Iniciativa Sníh se snaží předkládat konkrétní návrhy opatření inspirovaná úspěšnými zeměmi a na jejich příkladu ukázat, že účinná a včasná strategie potlačení nákazy chrání životy a zdraví občanů, ale navíc snižuje sociální a ekonomické dopady epidemie.

„Exponenciální povaha šíření viru způsobuje, že je vždy výrazně levnější a efektivnější zavádět včasná cílená opatření než nechat incidenci vyrůst do vysokých hodnot, vedoucích k zaplnění nemocnic a drahým plošným opatřením, která mají navíc i mnoho dlouhodobých nepřímých důsledků," říká Dr. Daniel D. Novotný, Ph.D., filozof a hlavní poradce úzce spolupracující s Iniciativou Sníh.

Iniciativa Sníh pravidelně vydává svá stanoviska a tiskové zprávy reflektující na nejžhavější problematiku za dané období. Červnová, již 9. tisková zpráva, se týká dlouhodobých zdravotních následků po prodělané infekci SARS-CoV-2. 

......

Pomáhejme těm, kdo trpí na dlouhodobé následky prodělání covidu-19

Iniciativa Sníh upozorňuje na riziko dlouhodobých následků po prodělání nemoci covid-19, na které se zdravotnictví v ČR bude muset připravit.

Řada studií ukazuje, že přetrvávající dlouhodobé příznaky po prodělání nemoci covid-19 (tzv. „long covid") lze očekávat řádově u nízkých desítek procent nakažených, a to včetně těch s lehkým, či asymptomatickým průběhem.1 Například ve Velké Británii je více než 370 000 osob, které long covidem trpí i rok po nákaze 2 Analýzy britského statistického úřadu ONS přitom ukazují, že přetrvávající komplikace skutečně vyplývají primárně z nákazy covidem, nejsou tedy např. následkem protiepidemických opatření, či jiných faktorů, které s onemocněním nesouvisejí.3 Ačkoli řada přetrvávajících příznaků odezní postupně sama, je důležité, aby se pacientům dostalo adekvátní péče v případě, že je léčba možná. Zároveň je třeba zkoumat možnosti diagnostiky a léčby pacientů, pro které efektivní terapie v současnosti neexistuje.4

„Pociťujete-li přetrvávající obtíže po prodělání covidu-19, konzultujte je s ošetřujícím lékařem, který určí vhodnost dalších vyšetření a případné léčby ve specializované ambulanci. Mezi nejčastější dlouhodobé obtíže patří např. vyčerpání, poruchy soustředění, bolest hlavy, ztráta čichu či chuti, dýchací obtíže, kašel, deprese, úzkosti, či bolest svalů," říká doc. MUDr. Petr Svoboda, CSc., FRCS(T), internista patřící se 7 200 SCI citacemi k nejcitovanějším klinikům v oblasti sepse či portální hypertenze, člen desítky mezinárodních odborných společností, který se otevřeně hlásí k činnosti pro Iniciativu Sníh.

LONG COVID U DĚTÍ

Nedávno publikované studie bohužel ukazují, že long covid se nevyhýbá ani dětem. I když má covid-19 u dětí ve většině případů mírný či bezpříznakový průběh a nízké riziko hospitalizace či úmrtí, může často následně způsobovat další přetrvávající komplikace. Na toto téma připravila Iniciativa Sníh infografiku a článek shrnující nejdůležitější publikované studie5, které charakterizují prevalenci long covidu u dětí, nejčastější příznaky a uvádějící i několik osobních příběhů. Britský statistický úřad uvádí prevalenci long covidu u mladších dětí 12,9 % (2-11 let), u dospívajících dětí 14,5 % (12-16 let) a 17,1 % u mladých ve věku 17-24 let (Graf 1). Tedy alespoň jedno z osmi dětí pozitivně testovaných na covid-19 (včetně těch s mírným průběhem) uvedlo komplikace přetrvávající alespoň 5 týdnů poté. 

Mezi nejčastější ze zkoumaných přetrvávajících příznaků patřila bolest hlavy, únava, kašel, ztráta chuti/čichu a bolesti svalů (Graf 2).

V článku jsou citovány i práce, které pozorují imunologické a neurologické změny u dětí s long covidem, a tedy ukazují, že nejde jen o následky sociální deprivace či subjektivní problémy.

„Následky covidu trvající déle než rok mají podle odhadů ONS jen ve Velké Británii tisíce dětí. A to jsou zatím jen děti, které covid-19 prodělaly během první vlny loni na jaře. Tyto počty budou tedy velmi pravděpodobně ještě narůstat a nevíme, jak ještě dlouho budou long covidem tyto děti trpět," říká Mgr. Markéta Tomková, DPhil.

„Při rozhodování o očkování dětí a mladých lidí by se měla brát v potaz nejen ochrana před akutními riziky prodělání covidu-19, ale i další faktory, jako například ochrana před long covidem," říká doc. Svoboda.

Prevencí přetrvávajících obtíží u dětí je omezení komunitního šíření viru v populaci. Pro dětskou populaci je speciálně relevantní pokračování alespoň některých protiepidemických opatření ve školách (včetně např. kvalitní ventilace), což je podle mezinárodní literatury klíčem k tomu, aby otevřené školy byly co nejméně rizikovým prostředím.6 V současné situaci je třeba především zabránit rozšíření varianty delta (dříve tzv. „Indické", B.1.617.2) na území ČR za pomoci cílených opatření a monitorování variant. Ve Velké Británii, kde varianta delta způsobuje nový exponenciální růst případů, se nákaza nejvíce šíří mezi dětmi školního věku a mladšími neproočkovanými ročníky a nejvíce ohnisek se děje právě na školách.

Zdroj: 8. a 9. tisková zpráva Iniciativy Sníh

Reference:
1. https://www.iniciativa-snih.cz/dlouhodobe-nasledky-nemoci-covid-19/
2. https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/healthandsocialcare//4june2021
3. https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/healthandsocialcare/1april2021
4.  https://www.nature.com/articles/s41592-021-01145-z
5. https://www.iniciativa-snih.cz/tyka-se-long-covid-i-deti/
6. https://www.iniciativa-snih.cz/vliv-prezencniho-vzdelavani-na-covid-19-v-domacnostech/

Zpět

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren, kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce

STAN PROTI MELANOMU

Přijďte si zdarma a bez objednání vyšetřit pigmentová znaménka. Akce pro širokou veřejnost zaměřená na prevenci rakoviny kůže proběhne letos již po osmnácté. Generálním partnerem je lékárenská síť Dr. Max. V mobilních stanech vybavených nejmodernějšími dermatoskopy bude pro zájemce k dispozici nejen samotná diagnostika pigmentových znamének, ale také odborné poradenství ohledně vhodné ochrany před slunečním zářením. V loňském ročníku akce bylo vyšetřeno celkem 3 655 osob a odhaleno bylo 103 zhoubných nádorů. Stany se v dubnu 2024 otevřou vždy od 10 do 18 hodin: 22.–23. 4. Praha, Václavské náměstí; 29. 4. Brno, náměstí Svobody; 30. 4. Ostrava, Shopping Park Avion. Více na stan.denmelanomu.cz

LEGIONELÓZA NA VZESTUPU

Letos onemocnělo Legionelózou už 104 osob, meziročně nejvíc za posledních deset let. Odborníci ze SZÚ odhadují, že na vině může být častější snaha lidí ušetřit za ohřev vody. Bakterie Legionelly se množí velmi rychle při teplotách mezi 25 a 45 °C. Studenou vodu je proto potřeba držet pod 20 °C a teplou nad 50 - 60 °C s možností ji ještě přihřát, aby bakterie zahynuly. Bakterie Legionelly se šíří ve vodovodním potrubí, ale také klimatizací, aerosolem z domácích zvlhčovačů a fontán. Onemocnění obvykle začíná horečka, třesavka, bolení hlavy a svalová bolest. Následuje suchý neproduktivní kašel a bolesti na prsou a dochází k rychlému vývoji těžké formy pneumonie. K redukci bakterie ve vodě lze dojít pravidelnou spotřebou, termickou úpravou (teplota vody optimálně nad 55°C na všech místech systému) či chemickou dezinfekcí. Základem je ale pravidelná kontrola a údržba vodovodního systému.

SVĚTOVÝ DEN ZDRAVÍ 7. 4.

7. 4. 1950 vznikla Světová zdravotnická organizace – WHO (World Health Organization). Tento den je připomínkou, že bychom si měli neustále budovat a zlepšovat svou kvalitu života. Zároveň ukazuje, že se WHO neustále snaží o vymýcení různých nemocí, o snižování nemocnosti a úmrtí po celém světě. Činnost této organizace je zaměřena především na prevenci. 7. dubna se tedy zkuste zamyslet, kdy jste byli naposledy na preventivních prohlídkách a naplánujte si je! Ministr Zdraví, ideová a expertní interdisciplinární platforma spojující profesionály z různých oblastí, zjistila, že 14 % Čechů nepodstoupilo za posledních 10 let žádnou preventivní návštěvu u lékaře.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie