Přichází podzim, a s ním i ovoce, které dříve bylo typické pro toto období - jablka, hrušky, švestky a další druhy. Dnes již, díky zásobování ze všech stran světa se to nedá tak jednoznačně říci. Nicméně přesto jablka, švestky nebo hrušky mají stále své místo v atributech podzimu. A nejen to - zůstávají bohatým zdrojem nejrůznějších přírodních látek, na což se v dnešní době fascinace různými druhy exotického ovoce trochu zapomíná.

Proto bych se rád ve svém článku věnoval třem nejznámějším z nich: jablku, hrušce a švestce.

První beru do ruky jablko...

Nejen, že vyrostlo už v biblické zahradě poznání Gajn Eden, ale je velmi pozoruhodným zdrojem celé řady látek. Z vitaminů obsahuje zejména vitamin C a beta karoteny. Že je vitamin C důležitý pro fungování imunitního systému, je vcelku známé. Ovšem vitamin C je důležitý také pro tvorbu kolagenu (základní stavební hmotu pojivových tkání), je důležitý pro vstřebávání železa (to je, zjednodušeně řečeno nezbytné pro distribuci kyslíku v organismu), nebo také hraje roli při přeměně aminokyseliny na neuromediátor serotonin, který je mimo jiné zodpovědný za emoce či náladu člověka.

Vitamin C je v jablku navíc přítomen společně s bioflavonoidy a dalšími ochrannými látkami, které zabraňují jeho předčasné oxidaci. Samotné bioflavonoidy mají hlavní roli při udržení dobré permeability (tj. propustnosti a pružnosti) krevních kapilár.

Beta karoten je tzv. provitamin, který se mění v těle na vitamin A. Ovšem, nejen to! Beta karoten pomáhá ochraňovat buňky našeho organismu před negativním působením tzv. škodlivých volných radikálů z okolního prostředí. Tím vlastně zabraňuje potencionálně karcinogenním látkám reagovat s cílovým místem v tkáni.

Velmi důležité jsou nenasycené mastné kyseliny, které jsou obsaženy hlavně ve slupce jablka. Ty jsou důležité pro dobrý stav kardiovaskulárního systému (tedy srdce a cév), protože pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v organismu.

Výrazně je v jablku také zastoupena vláknina pektin. Tato vláknina je důležitá při dozrávání jablka, kdy při změně nerozpustného na rozpustný pektin přispívá k měknutí plodu. Pektin pomáhá snižovat hladinu cholesterolu, ale také krevního cukru. Pomáhá i při žaludečních problémech-podporuje dobrý stav střevní mikroflóry, reguluje stav trávicího traktu nebo zlepšuje peristaltiku střev.

Ještě na závěr je dobré připomenout, že jablko obsahuje i řadu dalších látek, ať už minerály (hořčík, bór, draslík nebo železo), kvercetin (silný antioxidant, ale také přispívá k dobrému stavu cév) nebo vinany (soli kyseliny vinné, které zabraňují tvorbě fermentů a jejich usazování ve střevech). Důležité je i to, že se má jíst jablko i se slupkou, protože ve slupce je obsažena řada důležitých látek (kromě nenasycených mastných kyselin je to například pektin, železo, fosfor, draslík, hořčík, vápník, vitamin C a další).

Další beru do ruky hrušku...

I hrušky obsahují řadu důležitých přírodních látek, byť už nejsou na ně tak bohaté, jako jablka. V menším množství obsahují vitamin C, dále třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy, malá množství jódu a vitaminu P neboli rutinu. Významně je v hruškách obsažen draslík a celá skupina vitaminů B. Z této skupiny je možné zmínit vitamin B1 (thiamin), vitamin B2 (riboflavin), vitamin B6 (pyridoxin), kyselinu listovou (vitamin B9) nebo biotin (vitamin B7). Jejich význam je mnohem větší, pokud působí společně (proto se dlouhodobě vyráběl B-komplex, nyní už "jen" doplněk stravy). Hrají zásadní roli při metabolismu cukrů, tuků a bílkovin. Jejich působení je vzájemně spojeno a působí jako celek. Nejvíce vitaminů B se nachází pod slupkou hrušky.

Obsažené třísloviny jsou vhodným doplňkem celkové léčby u některých žaludečních chorob, například u průjmů. Působí i antibakteriálně a protivirově.

Draslík je důležitý pro nervovou a svalovou činnost. Jeho velký nedostatek (ale také nadbytek!) může způsobit vážné poruchy srdečního rytmu. Při menším nedostatku může dojít ke svalové slabosti, zmatenosti, bolestmi hlavy nebo únavou. Význam dalších látek, jako je vláknina nebo bioflavonoidy jsem už zmínil u jablka. V lidovém léčitelství se šťáva z hrušek používá jako močopudný nebo žlučopudný prostředek.

Poslední beru do ruky švestku, též plod slivoně švestky...

Obsahuje, stejně jako hruška celou skupinu vitaminů B (například vitamin B12 neboli cyanocobalamin nebo vitamin B7 čili biotin).

Z minerálů jsou v nich obsaženy například měď a zinek, u kterých se můžeme trošku zastavit. Měď je důležitá při tvorbě enzymu superoxidu dismutázy, který je důležitým antioxidantem. Díky tomu chrání naši tkáň před negativním působením škodlivých volných radikálů z okolního prostředí. Měď je ale také významná pro tvorbu kolagenu a elastinu (základní složky kostí, kůže a pojivových tkání), tvorbu červených krvinek (pomáhá ve využití zásob železa), nebo také pomáhá udržovat tu správnou pigmentaci ve vlasech, očích nebo kůži (je součástí melaninu). Pokud máme mědi dostatek, je to dobré pro správnou hladinu cholesterolu a prevenci osteoporózy.

Zinek je velmi důležitý minerální prvek pro aktivitu více než stovky enzymů v našem těle. Je nezbytný pro tvorbu nukleových kyselin a bílkovin. Svoji úlohu hraje i při tvorbě inzulínu, při normálním růstu a vývoji reprodukčních orgánů, pro normální stav prostaty nebo pro hojení ran či popálenin.

Ve slupkách švestek jsou obsaženy již zmíněné nenasycené mastné kyseliny. Obsahuje také vlákninu, která pomáhá při zácpě, a tím zbavuje střevo potencionálních toxických látek. Tomu napomáhá i vysoký obsah vody ve švestkách.

A to ještě není všechno, protože švestky dále obsahují například železo, fosfor, hořčík, vápník, vitamin C nebo karotenoidy.

Takže, pokud budeme někdy váhat v supermarketu, po jakém ovoci sáhnout, můžeme odvrátit zrak od exotického dováženého ovoce a vybrat si "obyčejná" jablka, švestky nebo hrušky. Ty dokážou udělat pro naše zdraví opravdu hodně!

 PharmDr. Tomáš Arndt