Prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA, přednosta I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Univerzity Palackého v Olomouci a předseda České kardiologické společnosti, má na svých webových stránkách následující moto: Rozum se na delší dobu zastaví v životě mnohokrát, srdce jen jednou.

Jeho správné fungování můžeme do značné míry sami ovlivnit správným životním stylem. Vysoký cholesterol a krevní tlak, nezdravý životní styl - nekvalitní strava, kouření, stres a nedostatek pohybu našemu srdci přidávají roky navíc. 

Lékaři s pomocí moderních léků a medicínských postupů dnes umějí doslova zázraky. Dobrým příkladem je třeba léčba akutních infarktů myokardu:

„Jako mladý absolvent lékařské fakulty jsem tehdy zažil pouze symptomatické léčení infarktů," vzpomíná prof. Táborský. „Znamenalo to tři až šest týdnů na lůžku bez pohybu a rehabilitace, klid a nitroglycerin. Nyní je pravidlem urychlený transport do kardiocenter, intervenční léčení přímou angioplastikou a stenty. Podle statistik máme dnes na tuto diagnózu pouze kolem 5 procent úmrtnosti a úspěch v tom, že se české postupy léčby infarktu zavedly v prakticky celém světě. Farmakoterapie nyní obvykle zahrnuje dvojitou protidestičkovou léčbu (DAPT) plus statiny, ACE inhibitory nebo sartany a samozřejmě betablokátory; medikace závisí i na typu stentu, některé z nich umožňují zkrácení léčby z 6 nebo 12 měsíců na pouhých 30 dní. Pokud se přidá fibrilace síní, zpravidla nasazujeme trojitou terapii (v moderním pojetí buď kombinaci warfarinu s DAPT, nebo tam, kde je vyšší riziko krvácení, přímou perorální antikoagulanci plus clopidogrel)." 

Dalším nepříjemným a nebezpečným onemocněním srdce je fibrilace síní:

„Základem léčení je moderní, účinná a hlavně bezpečná antikoagulační léčba. Tam, kde je jasná indikace a profit pro pacienta, je jistě na místě katetrizační ablace, opět v některém z kardiocenter. Je to léčebné opatření zejména pro ty nemocné, kteří mají paroxysmální nebo perzistující typ fibrilace. V současné době máme kromě klasického warfarinu k dispozici 4 typy inovativních léčiv (dabigatran etexilát, rivaroxaban, apixaban a edoxaban)."

V poslední době často čteme o nebezpečí srdečního selhání:

„Srdeční selhání může být jak nově vniklá porucha srdeční činnosti navazující na déletrvající onemocnění srdce, tak akutní zhoršení chronického srdečního selhávání. Nejčastější příčinou jsou ischemická choroba srdeční, kardiomyopatie, srdeční arytmie a řada dalších diagnóz. Rozlišujeme čtyři stupně funkční klasifikace (NYHA) a podle nich, vyvolávajícího onemocnění a aktuálního klinického stavu pacienta volíme způsob léčby. Při onemocněních srdce a při jeho chronickém selhávání preventivně podáváme léky na zlepšení srdeční funkce, abychom těžkým formám selhání předešli. Od letošního roku jsou i v lékárnách k dispozici moderní léky (sacubitril-valsartan), které přinášejí mortalitní benefity a výrazně tak prodlužují délku života. Jsou drahé. Pojišťovny je sice hradí, ale prozatím se jimi léčí především ve specializovaných kardiocentrech."

Stálým nebezpečím pro srdce - a tyto rizikové faktory má u nás snad většina populace - jsou vysoké hladiny cholesterolu a hypertenze:

„Nepoznaná a neléčená dyslipidémie je pro ischemickou chorobu srdeční významným rizikovým faktorem, který se jistě nechá pozitivně ovlivnit režimovými opatřeními - správnou stravou a dostatkem pohybové aktivity. Pokud ne, nasazujeme léky. Pacientům po IM standardně podáváme vysoké dávky statinů s cílem stabilizovat aterosklerotický plát. V případě nedosažení cílových hodnot LDL cholesterolu přidáváme ezetimib v kombinaci se statiny, pro nejtěžší pacienty máme nově rezervované inhibitory PCSK 9 (evolucumab, alirocumab), ty však dosud po dvou letech od zahájení řízení nemají stanovenou úhradu ze zdravotního pojištění.

Hypertoniků u nás máme zhruba 3,5 až 4 miliony. Časná diagnostika je základem úspěchu. Začíná se standardně nefarmakologickými opatřeními, velmi důležité je správné měření krevního tlaku s použitím validovaného přístroje se zápisem. Víme, že řada hypertoniků si jej neměří vůbec anebo špatně, někteří z nich bohužel nedodržují užívání předepsané medikace (noncompliance). Po vyšetření na odborném pracovišti, kdy je třeba vyloučit u nově diagnostikovaného, zejména mladšího hypertonika sekundární hypertenzi, podáváme ACE inhibitory nebo sartany, kalciové antagonisty, diuretika, event. betablokátory a centrální působící antihypertenziva. Význam má nově zavedená kombinační terapie, kdy jedna tableta může obsahovat až 3 účinné látky, nebo kombinaci se statinem výhodnou a pacientů s metabolickým syndromem, zejména u diabetiků. Kombinace léčebných opatření společně s odpovídajícím denním režimem umí hypertenzi jako základní rizikový faktor onemocnění srdce dobře zkrotit."

Ptala se a za rozhovor děkuje Mgr. Jana Hrabáková

Designed by Pressfoto / Freepik