PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D.

Pandemie virové choroby COVID-19, kterou způsobuje koronavirus SARS-CoV-2, vypukla koncem roku 2019 ve městě Wu-chan v provincii Chu-pej v centrální Číně. Během roku 2020 se virus rozšířil do všech zemí světa na všech kontinentech kromě Antarktidy a připravil o život více než 1,5 milionu lidí. Už od počátku epidemie se vědci celého světa snaží najít účinnou léčbu. V popředí zájmu jsou nyní zejména monoklonální protilátky, vývoj bezpečné a účinné vakcíny a hledání vhodných kombinací různých látek s remdesivirem, jediným dosud registrovaným léčivým přípravkem k léčbě COVID-19. Je samozřejmé, že se hledají i vhodná pomocná léčiva.

Jednou z velmi slibných látek je bromhexin. Bromhexin byl do klinické praxe zaveden v polovině 60. let 20. století, jedná se o syntetický derivát rostlinné léčivé látky vasicinu.¹ V současnosti patří k nejčastěji využívaným léčivým látkám s mukolytickým účinkem. Jeho záběr je však mnohem širší. Bromhexin v respiračním traktu podporuje sekreci hlenu, zvyšuje tvorbu plicního surfaktantu a stimuluje činnost řasinek, což zlepšuje samočistící schopnost buněk dýchacích cest a v konečném důsledku usnadňuje vykašlávání; rovněž podporuje průnik antibiotik do plicní tkáně, podílí se na snižování bronchiální hyperreaktivity a zvyšuje sekreci imunoglobulinu IgA do bronchiálního sekretu.^2,3 Významné jsou rovněž jeho účinky antioxidační a protizánětlivé. Na preklinické úrovni bylo pozorováno zvýšené odbourávání volných kyslíkových radikálů či potlačení odbourávání kyseliny hyaluronové, která je součástí ochranné hlenové vrstvy v dýchacích cestách. Zajímavý je lokálně znecitlivující účinek metabolitu bromhexinu, tedy ambroxolu, který se využívá při přípravě pastilek či spreje určených k léčbě bolestí v krku.⁴

Pro terapii COVID-19 jsou důležité studie zabývající se vlivem bromhexinu na replikaci virů.

Viry jsou nebuněčné organismy na pomezí mezi živým a neživým - nerostou, nedělí se a nejsou schopné vyrábět energii či vytvářet vlastní bílkoviny.

Tohle všechno za ně vytváří buňka, do které virus pronikne.  

Rozmnožování virů probíhá tzv. replikací. Ta probíhá následovně:

• Navázání viru na buňku; nutná přítomnost receptoru na povrchu buňky a vazné bílkoviny na povrchu viru
• Vniknutí do buňky
• Vlastní replikace - virus vnikne do DNA jádra buňky a napadená buňka pak začne produkovat parazitující virus
• Dokončení replikace a uvolnění viru zbuňky

Viry jsou ke vniku do hostitelské buňky speciálně vybavené. Virus SARS-CoV-2 k vazbě na cílovou buňku používá tzv. spike protein, který se nachází na paprscích virového obalu.

Jakmile se virus přiblíží k citlivé buňce, naváže se S protein na specifický receptor, v případě koronavirové infekce je to tzv. ACE 2 receptor, který se nachází především ve výstelce plicních sklípků, řasinkovém epitelu průdušinek a stěnách cév. To nám také ukazuje, které orgány jsou nejčastěji a nejhůře postiženy.⁵ Po navázání S proteinu na příslušný receptor se aktivizuje zvláštní enzym transmembránová serinová proteáza TMPRSS2, který umožňuje fúzi virového obalu s napadenou buňkou. Tato transmembránová serinová proteáza TMPRSS2 je klíčovým faktorem, který umožňuje viru vniknout do buňky, její zablokování naopak další množení viru znemožňuje. Už od roku 2012, kdy příbuzný koronavirus způsobil epidemii nemoci MERS, jsou zkoumány způsoby, jak zablokovat transmembránovou serinovou proteázu TMPRSS2 a znemožnit tak vnik viru do buňky. Jednou z látek, která TMPRSS2 blokuje, je právě bromhexin, což z něj činí optimální pomocné léčivo při COVID-19.^6,7

Výhody bromhexinu jako pomocného léčiva v terapii COVID-19

• Podporuje vlastní obranyschopnost dýchacích cest
• Usnadňuje odkašlávání, posiluje vlastní regenerační mechanismy a urychluje hojení zanícené sliznice
• Má protizánětlivý účinek
• Omezuje průnik virů do buňky a tím i jejich množení
• Je to dlouhodobě známé a dobře prozkoumané léčivo

Kombinace bromhexinu s vodkou

Zastánci medicinálního užití alkoholu obvykle argumentují jeho dezinfekčními a antiseptickými účinky. To je pravda, alkohol je nedílnou součástí mnoha dezinfekčních prostředků. Etanol naruší buněčnou membránu bakterie a zničí bílkoviny v bakteriální buňce. Bohužel velmi podobně se chová k buňkám sliznice dutiny ústní, nosohltanu a hltanu a oslabuje jejich obranyschopnost. Co se týče užívání alkoholu v případě respiračního onemocnění, respektive jakéhokoliv celkového onemocnění, je alkohol naprosto neúčinný, naopak ještě více zatěžuje už tak vysílený organismus. Kombinace bromhexinu s vodkou je tedy naprosto nesmyslná a rozhodně ji nelze doporučit.

Závěr

COVID-19 je respirační onemocnění, které v drtivé většině případů - udává se 80 % - probíhá jako lehká nebo středně těžká respirační infekce. Vzhledem k výše uvedeným vlastnostem bromhexinu je vhodné jej užívat jako pomocné léčivo, zejména v iniciálních stadiích tohoto onemocnění. 

Literatura:
1. Claeson UP, Malmfors T, Wikman G, Bruhn JG. Adhatoda vasica: a critical review of ethnopharmacological and toxicological data. J Ethnopharmacol 2000;72:1-20.
2. Wunderer H, Morgenroth K, Weis G. [The cleaning system of the airways: physiology, pathophysiology and effects of ambroxol]. Med Monatsschr Pharm 2009;32:42-47
3. Vranová, V., & Vašut, K. (2020). Mukoaktivní látky v léčbě kašle. Pediatr. praxi, 21(5), 346-349. doi: 10.36290/ped.2020.070.
4. Kos, S. (2017). Nové indikace mukolytik, Zásady léčby kašle. Interní Med., 19(1), 16-18. doi: 10.36290/int.2017.046.
5. Huang, Y., Yang, C., Xu, Xf. et al. Structural and functional properties of SARS-CoV-2 spike protein: potential antivirus drug development for COVID-19. Acta Pharmacol Sin 41, 1141-1149 (2020). https://doi.org/10.1038/s41401-020-0485-4
6. Li Wen Shen, Hui Juan Mao, Yan Ling Wu, Yoshimasa Tanaka, Wen Zhang, TMPRSS2: A potential target for treatment of influenza virus and coronavirus infections, Biochimie, 142, 2017, 1-10,ISSN 0300-9084,https://doi.org/10.1016/j.biochi.2017.07.016.
7. Lipworth B, Chan R, Lipworth S, RuiWen Kuo C. Weathering the Cytokine Storm in Susceptible Patients with Severe SARS-CoV-2 Infection. J Allergy Clin Immunol Pract. 2020;8(6):1798-1801. doi:10.1016/j.jaip.2020.04.014

Ilustrační foto v úvodu: Ženská fotka vytvořená mdjaff - www.freepik.com