Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



MOŽNOSTI (PODPORY) IMUNOKOMPETENCE ORGANISMU PROTI CHŘIPKOVÉMU VIRU



PharmDr. Veronika Závalová, Ph.D.

Centrum biomedicinského výzkumu Fakultní nemocnice Hradec Králové

II. chirurgická klinika, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity

Chřipka je relativně závažná, velmi často podceňovaná infekce, která každoročně způsobí onemocnění statisíců obyvatel, a souvisí s ní i četná úmrtí. Záludnost chřipky spočívá v riziku vzniku komplikací, které dále zhoršují prognózu onemocnění. Může docházet především k druhotné bakteriální infekci. Ta vzniká v důsledku rozsáhlé destrukce epitelu dýchacích cest způsobené chřipkovým virem. Patogenní mikroorganizmy tak mají otevřenou cestu k průniku do dolních dýchacích cest, což může vést k rozvoji sekundární infekce manifestující se jako pneumonie, častěji v generalizované formě. Tato podoba zdravotních komplikací obvykle progreduje až do fáze akutního respiračního selhání (ARDS - Acute Respiratory Distress Syndrome) doprovázené syndromem orgánové dysfunkce (játra, ledviny, GIT, hematologické a oběhové komplikace), a následně 20 - 60% mortalitou.

Od konce 90. let minulého století doporučuje Světová zdravotnická organizace v případě potřeby podání antivirotik inhibitory chřipkové neuraminidázy - antivirotika druhé generace. Antivirotika II. generace (zanamivir, oseltamivir) blokují výstup replikovaných virů typu A i B z napadené buňky (což viru umožňuje právě neuraminidáza), a tedy zabraňují šíření infekce v organizmu. Jelikož několikahodinová časová prodleva způsobená diferenciální diagnostikou onemocnění postačuje na rozmnožení a rozšíření viru v organizmu, pacienti se nachází ve velmi kritickém stavu. Kromě rozsáhlé farmakologické terapie je nutné nemocné napojit na umělou plicní ventilaci v celkové anestezii. Tato však velmi často neposkytuje pacientům dostatečnou oxygenaci organizmu. Jediným, v současné době pojišťovnou nehrazeným efektivním terapeutickým postupem, je napojení jedinců s diagnostikovanou formou závažného chřipkového onemocnění na ECMO (Extra Korporální Membránový Oxygenátor) a případné další adjuvantní postupy jako alveolární laváž apod. Tato rozsáhlá farmakologicko-nefarmakologická terapie představuje sama o sobě obrovská rizika pro pacienta, a přesto se u pacientů v kritických stavech jedná prakticky o jedinou možnou léčbu.


U malého počtu jinak zdravých lidí, obvykle do 50. let věku, mělo onemocnění rychlý, často fatální průběh se závažným zápalem plic s poškozením plicní tkáně a mnohočetným orgánovým selháváním.

Ačkoli probíhají studie, dosud nebyl nalezen faktor, podle kterého by bylo možné předvídat takto závažný průběh onemocnění.

Některé předběžné studie naznačují, že i obezita, zejména extrémní, může být rizikovým faktorem pro závažnější průběh onemocnění.


Obr. 1: Napojení farmakologicky zajištěného pacienta na ECMO. U těchto pacientů je kromě antivirotické a kombinované antibiotické medikace vyžadovaná úplná heparinizace, aplikace anestetik, myorelaxancií, noradrenalinu a mnoha dalších terapeutik.  

V lidské populaci se šíří chřipkové viry A, B, C (Influenza). Jedná se o RNA viry z čeledi Orthomyxoviridae.

Chřipka A probíhá v epidemiích, způsobuje i pandemie.

Chřipka typu B pandemie nevyvolává, probíhá spíše v lokálních, pomaleji se šířících epidemiích, při užším kontaktu lidí.

Chřipka C se vyskytuje pouze sporadicky, vyvolává mírná onemocnění, nejčastěji u dětí.

Chřipkový virus je nukleoprotein, který je obklopen lipidovou membránou s přítomností 2 hlavních antigenních struktur - hemaglutinin (H) a neuraminidázy (N). Právě variabilita antigenů (H1-H17 a N1-N9) a obrovská schopnost mutagenity je odpovědná za neustálé opakování chřipkových epidemií v nových formách. Současně tato proměnlivost znemožňuje vytvoření univerzální očkovací látky proti chřipce. Vzhledem k uváděným mutacím virů stanovuje Světová zdravotnická organizace (WHO) pro výrobce vakcín sezonní chřipky tři kmeny chřipkových virů (2 subtypy A a jeden B) dle výskytu v předchozí chřipkové sezoně. Nejdůležitější metodou prevence chřipky a jejích případných závažných komplikací stále představuje očkování, jehož účinnost byla opakovaně prokázána, přestože je výrazně ovlivněna věkem, imunokompetencí očkované osoby a také stupněm shody vakcinačního viru s virem v chřipkové epidemii. V některých zemích včetně České republiky však není využíváno v rozsahu, který by odpovídal doporučením WHO.

Ačkoliv se stále očkování jeví jako jediné opatření, objevují se v současné době studie, které u některých věkových skupin absolutní efektivitu profylaktického působení jednoznačně nepotvrzují. 


V České republice je vrchol výskytu infekce většinou v období od ledna do března, ročně bývá hlášeno 850 000 - 1 200 000 onemocnění, skutečný výskyt je však ještě vyšší.

Chřipka není banálním onemocněním, o čemž svědčí každoročně vysoký počet obětí ve světě mezi 250-500 tisíci.

V ČR se virus chřipky vyžádá cca 2000 lidských životů ročně následkem samotné infekce virem, v důsledku současné infekce i s jiným původcem nebo zhoršením jiné chronické nemoci např. cukrovky, astmatu, hypertenze apod.


Pandemie takzvané prasečí chřipky, kterou v roce 2009 způsobil virus H1N1, zabila odhadem 284 500 lidí, což je patnáctkrát více, než kolik v té době potvrdily laboratorní testy. Vyplývá to z nové studie, kterou dnes v londýnském časopise Lancet Infectious Diseases zveřejnila mezinárodní skupina vědců. Podle studie přitom počet obětí H1N1 může být ještě vyšší - až 579 000 lidí. Původní počet, který zaznamenala Světová zdravotnická organizace (WHO), přitom uváděl 18 500 obětí prasečí chřipky. To ovšem byli jen ti, jejichž úmrtí právě na tento typ viru potvrdily laboratorní testy. Sama WHO tehdy varovala, že jde o hrubé podcenění vzniklé situace, protože nebyla započítána úmrtí lidí bez přístupu ke zdravotnímu systému, a také proto, že virus není pokaždé zjistitelný, i když na něj člověk zemře. Podobná situace avšak v mnohem menším rozsahu se za poslední dekádu opakovala již několikrát. Ačkoliv mnoho zemí rutinně očkuje vepřové a drůbeží chovy proti prasečí a ptačí chřipce, vakcína na ochranu lidí před těmito formami chřipky není (cit. SZÚ), přestože interhumánní přenos infekce není výjimkou.  

Projevy onemocnění novým typem chřipky (H1N1) jsou obdobné jako při onemocnění běžnou sezónní chřipkou: horečka, kašel, bolesti v krku, bolesti kloubů a svalů, bolesti hlavy, zimnice a únava. U chřipky H1N1 se může přidat i průjem a zvracení.

Onemocnění může mít závažný průběh s postižením dýchacího ústrojí (zápal plic a dechová nedostatečnost) a může končit úmrtím.

 

V současné době tedy neexistuje účinná dostupná terapie pro celou širokou veřejnost. Jelikož je preventivní podávání antivirotik primárně doporučeno výhradně pro osoby v úzkém kontaktu s nemocným tzn. ošetřující personál, domácí kontakty apod., je nutné podpořit obranyschopnost organizmu v případě vyššího výskytu chřipkových infekcí volně prodejnými přípravky. Na našem trhu je aktuálně dostupná celá řada těch, které ovlivňují nespecifickou imunitu a je možné je užívat v případě jakéhokoli nachlazení či imunodeficientního stavu. V případě vyšší incidence chřipky je s výhodou upřednostnit přípravky disponující selektivním virostatickým účinkem - schopnost inhibovat neuraminidázu, a včasným zahájením profylaxe tak redukovat šíření viru v organizmu a následně zamezit rozvoji klinické manifestace.  

Zdroj a literatura:
http://www.who.int/csr/disease/swineflu/notes/h1n1_pregnancy_20090731/en/index.htm.
Jamiesan DG et al.: H1N1 2009 influenza virus infection dutiny pregnancy in the USA. Lancet 2009; Published online July 29, 2009.
Vojtíšková J.: Existuje účinná prevence chřipky? Interní Med. 2009; 11(11): 520-52.
Hawkes N.: Over 65s flu vaccination programme was ineffective, data show. BMJ 2017;358:j4146.
http://www.szu.cz/tema/prevence/praseci-chripka
Beran J, Havlík J.: Chřipka. 2. vydání, Maxdorf Praha 2005: 175 s.
Havlík J, Beran J.: Chřipka. Klinický obraz, prevence a léčba. Maxdorf, 2002: 147 s.
Chlíbek R.: Chřipka - stále aktuální a nová. Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 301-304.

Designed by Freepik


Firemní prezentace

Více informací na www.fytofontana.cz nebo https://fytofontana.com/cs/fytofontana-health/products/virostop

 

Zpět

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren, kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce

STAN PROTI MELANOMU

Přijďte si zdarma a bez objednání vyšetřit pigmentová znaménka. Akce pro širokou veřejnost zaměřená na prevenci rakoviny kůže proběhne letos již po osmnácté. Generálním partnerem je lékárenská síť Dr. Max. V mobilních stanech vybavených nejmodernějšími dermatoskopy bude pro zájemce k dispozici nejen samotná diagnostika pigmentových znamének, ale také odborné poradenství ohledně vhodné ochrany před slunečním zářením. V loňském ročníku akce bylo vyšetřeno celkem 3 655 osob a odhaleno bylo 103 zhoubných nádorů. Stany se v dubnu 2024 otevřou vždy od 10 do 18 hodin: 22.–23. 4. Praha, Václavské náměstí; 29. 4. Brno, náměstí Svobody; 30. 4. Ostrava, Shopping Park Avion. Více na stan.denmelanomu.cz

LEGIONELÓZA NA VZESTUPU

Letos onemocnělo Legionelózou už 104 osob, meziročně nejvíc za posledních deset let. Odborníci ze SZÚ odhadují, že na vině může být častější snaha lidí ušetřit za ohřev vody. Bakterie Legionelly se množí velmi rychle při teplotách mezi 25 a 45 °C. Studenou vodu je proto potřeba držet pod 20 °C a teplou nad 50 - 60 °C s možností ji ještě přihřát, aby bakterie zahynuly. Bakterie Legionelly se šíří ve vodovodním potrubí, ale také klimatizací, aerosolem z domácích zvlhčovačů a fontán. Onemocnění obvykle začíná horečka, třesavka, bolení hlavy a svalová bolest. Následuje suchý neproduktivní kašel a bolesti na prsou a dochází k rychlému vývoji těžké formy pneumonie. K redukci bakterie ve vodě lze dojít pravidelnou spotřebou, termickou úpravou (teplota vody optimálně nad 55°C na všech místech systému) či chemickou dezinfekcí. Základem je ale pravidelná kontrola a údržba vodovodního systému.

SVĚTOVÝ DEN ZDRAVÍ 7. 4.

7. 4. 1950 vznikla Světová zdravotnická organizace – WHO (World Health Organization). Tento den je připomínkou, že bychom si měli neustále budovat a zlepšovat svou kvalitu života. Zároveň ukazuje, že se WHO neustále snaží o vymýcení různých nemocí, o snižování nemocnosti a úmrtí po celém světě. Činnost této organizace je zaměřena především na prevenci. 7. dubna se tedy zkuste zamyslet, kdy jste byli naposledy na preventivních prohlídkách a naplánujte si je! Ministr Zdraví, ideová a expertní interdisciplinární platforma spojující profesionály z různých oblastí, zjistila, že 14 % Čechů nepodstoupilo za posledních 10 let žádnou preventivní návštěvu u lékaře.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie